O pěstounské péči jinak - aneb co se na úřadě nejspíš nedozvíte.
Tyto stránky vznikají na popud nespokojených (či spíše zoufalých) pěstounů.
Pěstounů, kteří si v dobré víře, že konají správnou věc, vzali pod svá křídla děti z dětských domovů či kojeneckých ústavů. Dávají jim lásku i péči, starají se o ně 7 dní v týdnu, 24 hodin denně.
Pojďme si povídat o tom, jaké to ve skutečnosti je. Kyne pěstounům opravdu krásná budoucnost - jak hlásají úředníci z MPSV?
A co jsme vlastně čekali?
Ve snaze udělat něco dobrého a nebo i uspokojit svoje stále aktivní mateřské pudy jsme přistoupili na podmínky státu.
Stali jsme se levnou pracovní sílou. A pak už i rukojmím státu.
Naše největší slabina jsou právě přijaté děti které máme rádi a bojíme se o ně.
My nemůžeme vyhlásit stávku.
Nemůžeme si ani dovolit odmítnout zaplatit nějaké školní aktivity. Jsme pod drobnohledem.
A do této pasti se chytí mnoho dalších.
Ano, přijmout jedno dítě o které se dokáže rodina postarat aniž by jí to s přibývajícím věkem a potřebami tohoto dítěte vyčerpalo. Ale více dětí? Z počátku, dokud jsou děti malé se to zvládnout dá, ikdyž životní úroveň pěstounské rodiny nebude nijak valná. Ale co dál? Co s dětmi které ukončí základní školu?
Zvláště pokud se jedná o početnější sourozenecké skupinky s podobným věkem?
Málokdo si vezme tužku a papír aby si vypracoval ekonomický rozbor. Musel by nutně dojít k závěru že tato budoucnost bude likvidační.
V čem je problém ...
(Martin Pich martin.pich@tiscali.cz, 5. 11. 2011 10:34)
Přečetl jsem si příspěvky a řeknu vám v čem je problém. Je to v mylném pohledu na pěstounskou péči.
Není to placená adopce. Adopce řeší problém rodičů, kteří nemohom mít děti.
Pěstounská péče je sociální služba dětem, které nemohou být v rodině (je jedno z jakého důvodu). Veškerou ekonomickou odpovědnost v tomto případě musí nést stát a je na něm, zda se nějak vypořádá s biologickými rodiči. Proč by to mělo pěstouny zajímat.
Jejich úkolem je obětovat vlastní soukromí, síly, opustit své původní životy a vytvořit si nový životní styl, který bude podřízen péči o děti.
Proč by k tomu museli ještě řešit jak zaplatit složenky a jestli musí pěstovat zelí aby měli co jíst?
Za vůbec nejstrašlivější poškozovaní pěstounské péče považuji řeči typu - věděli jste do čeho jdete a tak to musíte snášet. Nebyl by lepší přístup pokusme se změnit špatný systém?
Já jsem profesionální pěstoun a nestydím se za to. Je to moje práce, která má smysl, jsem na ni hrdý, snažím se ji vykonávat co nejlépe a stát má povinnost mi zajistit kvalitní pracovní podmínky.
Vyzývám všechny pokrytce, co se tváří, že vydrží všechno, peníze nejsou důležité a nutné k životu protože se najíme lásky k dětem, aby si děti brali do adopce.
Stali jsme se levnou pracovní sílou